PES NENÍ MIMINKO!
​Respekt k psí nátuře je největším projevem lásky

​V dnešní době mnoho majitelů vnímá své psy jako „chlupatá miminka“. Spí v posteli, nosí stylové oblečky a oslavy jejich narozenin si nezadají s těmi dětskými. Na lásce k psovi není nic špatného, ​​​​problém ale nastane ve chvíli, kdy majitelé zapomenou, že pes je šelma, která má své vlastní instinkty – nikoliv miminko v kostýmu zvířete.

POLIĎŠŤOVÁNÍ VS. LÁSKA
​To, co se tváří jako skvělá péče a projev lásky, může být pro psa spíše na škodu a vést až k problémovému chování. Pes, na rozdíl od dětí, potřebuje jasné hranice, disciplínu a především možnost být psem.
Díky poliďšťování přichází pes o sebevědomí: Například tím, že budeme psa neustále nosit, aby si „neušpinil tlapky“ nebo „se nebál“, mu bereme možnost zkoumat okolí a budovat si sebevědomí skrze interakci se světem.
​O potřebu hierarchie: Pes vnímá svět skrze svůj nos a řád. Pokud s ním zacházíme jako s dítětem, kterému se vše promíjí, vytváříme v něm zmatek.
​Výchova a řád jsou pro psa formou bezpečí. Přístup „můžeš všechno, protože tě miluji“ může vést k úzkostem, nebo naopak k agresivitě, protože pes cítí potřebu převzít roli vůdce smečky, na kterou není připraven. Pes nerozumí dlouhým vysvětlujícím větám; rozumí energii, tónu hlasu a řeči těla.
Má i fyzické a psychické dopady:
​Ignorování psí biologie pod rouškou lásky má kromě psychických problémů i fyzické dopady:
​Jeden z problémů je nevhodná strava: Podávání lidských dobrot, protože mu chceme dopřát, vede k obezitě a vážnému poškození orgánů.
další je nedostatek vyžití: Mašle v srsti nikdy nenahradí hodinu aktivního čichání v lese,aportování nebo tréninku.

​CO JE SKUTEČNÁ LÁSKA?
​Skutečná láska znamená, že psa milujeme pro to, kým je – tedy psem. Milovat ho a chránit je správné, ale musíme mu dovolit vyválet se v trávě, unavit si mozek prací a respektovat jeho přirozenost.
​Respektovat psa neznamená vyhodit ho z postele. Znamená to zajistit, aby jeho psychické a fyzické potřeby (pohyb, pachová práce, sociální kontakt) byly naplněny dříve, než začneme naplňovat své vlastní emocionální potřeby po mazlení.

​Tento „miminkovský“ přístup se většinou láme v období psí puberty. Jakmile pes dospěje a začne zkoušet hranice, majitelům, kteří dosud jen hýčkali, často přeroste přes hlavu. Pokud v tuto chvíli majitel nezačne situaci okamžitě řešit s profesionály, následuje smutný scénář. Pes končí v lepším případě v adopci, v tom horším v útulku nebo na internetovém inzerátu s nálepkou „problémový pes“. Přitom za jeho chování nemůže jeho povaha, ale fakt, že mu nikdo včas neukázal, jak se v lidském světě správně orientovat.

Spokojený pes není ten, který má nejvíc hraček a je králem domova, kde si smí dělat, co chce, ale ten, který má majitele, jenž mu rozumí i beze slov. Skutečná láska k psovi totiž začíná tam, kde končí naše potřeba ho vlastnit jako hračku a začíná snaha pochopit ho jako živočišný druh.

Podpora Centra

Cítíte, že naše práce má smysl a rezonuje s vaším srdcem? Každá podpora nám pomáhá pokračovat v naší cestě, která je plná lásky, porozumění a pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. Klikněte na tlačítko níže a vyberte si způsob, kterým můžete přispět k naší společné misi.

Chci podpořit centrum